Jak mě ovlivnila Plzeň

středa, února 11, 2015

„Pěknej kluk.“ Prohodím ke kamarádovi. Chvíli tápe, než si uvědomí, že můj pohled směřuje ke klukovi, který má zajisté přes 190 cm. Zakroutí hlavou a rozesměje se. „Hlavně má správný rozměry co?“ Pobaveně na mě mrkne. „No dovol, děláš, jak kdybych byla vybíravá!“ Odseknu na naštvaně. „No a nejsi?“


Dnes jeden bodový článek o tom, čím mě Plzeň okouzlila a ovlivnila ;)



Láska k hudbě
Milé Brno, nezlob se na mě. Jsi opravdu moc krásné a dokonalé a miluji tě, ale v tomhle nemáš šanci se Plzni vyrovnat.
S láskou vzpomínám na všechny ty večery, které jsem strávila na koncertech mladých i starších skupin. Vzpomínám si, jak jsem poprvé v Esu viděla Mandrage (bylo mi asi 13). A pak, když jsem studovala v Plzni, jsem chodila na jejich koncerty.
Plzeň byla a je zásluhou hudbou jedinečná. Má svá vyhlášená místa: Buena Vista, Pod lampou, Anděl… A také spoustu mladých a talentovaných lidí s chutí a ambicemi hrát.

Láska k parkům
Přírodu jsem vždy milovala. Ale Plzeň mě bezmezně očarovala svými parky. Stačí odběhnout pár kroků z náměstí a ocitnete se v sadech. Při troše štěstí si sednete na lavičku v létě pak přímo na tvárník. Neznala jsem nic krásnějšího, než se rozvalit do trávy a vysvětlovat kamarádce matematiku.
Třikrát zahnu a jsem na náměstí
Ano! Nikdy se neztratíte, vždy najdete cestu zpět. Navíc všude kolem náměstí jsou záchytné body: Vědecká knihovna, Tylovo divadlo, most, sady, mrakodrap…Není možné se ztratit, protože rozmanitost je opravdu velká a žádné místo nevypadá stejně.

Vesnice s tramvají
Téhle hlášce se moje mamka smála jak blázen. A pak se smát přestala, protože potkala známého, se kterým se roky neviděla. V Plzni je absolutně normální, že potkáváte své známé. Jezdí zde jen tři tramvajové linky. A to 1, 2 a 4. Trojka zde není (jednou jsem se o tom bavila s tátou a dřív prý bývala i trojka). Všechny se střetávají buď na zastávce Solní, nebo na Sadech pětatřicátníků (zastávky jsou velmi blízko u sebe). Je naprosto normální, že se potkáte spoustou známých na zastávce. A to třeba bydlí na druhém konci města, práce jim končí v jinou dobu atd. Ale potkáte se. Taková je Plzeň.

Nikdy nezapomenu na kamarádovu hlášku z prváku: „Tak mi řekněte, kde jsou ty sady Pěti námořníků!“


Závislost na kávě
Dokážu vydržet bez kávy klidně i týden. Ale v Plzni, jsem se jí naučila pořádně pít a vychutnávat. S nostalgií vzpomínám na odpoledne trávená v kavárnách Cross Café. V prváku a druháku to bylo především na Solní. Poté otevřeli kavárnu také v Mrakodrapu, v 16tém patře s tím nejúžasnějším výhledem na náměstí a historické centrum. A odtamtud jsme se s kamarádkou nehodlaly hnout. Pravidelná týdenní dávka latté a zapečeného sendviče či dortíku byla jasná.
Občas jsme se mihly i v Galerii Dvořák či v El Café na Chodském.
 No ale ten Mrakodrap. Ten je nejlepší!

Touha po kulturních zážitcích
Nešlo jen o koncerty. Bylo to i divadlo, procházení se po muzeích a výstavách, diskutování nad literaturou. To vše jsem milovala a miluji stále. Ale v Plzni to vše mělo své osobní a nevysvětlitelné kouzlo. Bylo to umělecké!

Touha po vysokých mužích
Jednou byla v televizi reportáž o tom, kde jsou nejvyšší muži. A víte co? Překvapivě v Plzni!
A pak holka, která si čtyři roky vychutnávala ten pohled „nahoru“ (při mých 160 cm to ani jinak nejde) dorazí do Brna, kde jaksi „nahoru“ tak často koukat nemusí. Zklamání a velké. Pokud ten kluk nemá nad 180 cm, nějak ztrácím zájem. No asi jsem blázen!

Mluva
Jak překvapivé! Nikdy jsem neměla problém Plzeňákům rozumět. Pravdou však je, že jsem do svého slovníku začala častěji zařazovat slova typu: kudyma, kudypa, kdepak, kamapak, vošouchy, tuto, tento, ňák… A jako bonus jsem začala protahovat, neboli „zpívat“ koncovky. Jak typické.

Rychlý životní styl
Oproti Brnu je Plzeň neskutečně splašené a rušné město. Každodenní narvaná Karlovarská svědčí o všem. Stejně tak každodenně narvaná tramvaj číslo čtyři. Blázinec nad blázinec. Pro Brňáka, by bylo tempo Plzně poněkud nepřípustné.

You Might Also Like

5 komentářů

  1. Jsi prostě pohlcená novým městem. :)

    OdpovědětVymazat
  2. V Plzni jsem byla párkrát a asi jen dvakrát vystoupila z auta :) Před pár lety jsme si tam udělali "rodinný výlet" s přítelem, jeho strejdou, malým bratránkem a mou ségrou do Dinoparku. Byla sranda, když první dinosaurus zachrochtal a malej Jirka se chtěl už vrátit domů po dvouhodinové cestě tam :D Máme se ségrou úžasnou fotku, jak stojíme pod T-Rexem a vypadá to, že nás asi opravdu sežere - skoro jak opravdovej! :)

    Pak jsme tam jezdili pracovně, ale to jsem hodněkrát nevystoupila ani z auta a už se jelo nazpátek. Díky dlouhé cestě jsem naučila přítele zpívat písničky jako jsou např. Tři citrónky, Okoř a Severní vítr. :)) Snažila jsem se, aby neusnul. Na konec jsem odpadla vždy až v Praze.

    Podle toho, co píšeš. Tak tam musí být krásný. Ale mě se líbilo i v Brně. Když se tam čirou náhodou dostanu, tak jsem spíš jen v Olympii a v Ikee, ale jednou se mi povedlo dostat i do centra. Tam bylo tak krásně. Není to jako Praha, kde se lepí jeden člověk na druhého, je tam takový krásný klid. A pak jsme se posadili na lavičku, přítel natáhl nohy před sebe a bum.... na nohu mu spadl holubí exkrement :D Ještě že měl kraťasy a spadlo mu to jen "na kůži".

    Lidi jsou ovlivňováni prostředím a neustále se vyvíjí :) Btw. můj přítel má asi 196 cm a hrozně ho mrzelo, že nemá dva metry :D

    OdpovědětVymazat
  3. Je pěkné, že se ti v Plzni líbí. :) Já tam byla za život jen párkrát. ZOO :D :)) Já třeba město, u kterého bydlím, prostě nemám ráda. Vzhled města je celkem hezký, no vlastně jenom náměstí :D :) Ale ten zbytek? Divím se, že se zde hodní lidé mohou ještě dýchat. :) Jednou za pár měsíců jezdím do Opavy, to je hned změna řeči :D Vždycky se vracím a doma mi říkají ,, už jsi doma, tak mluv normálně a kratkym zobakem" :D Je to vtipný :D M
    Mimochodem - děkuji za tvůj komentář a knihou, na kterou jsi mi napsala tip, tak si budu muset přečíst jindy, jelikož v povinné četbě mám skoro samé "kraviny" dle mého názoru. Samozřejmě, že až na pár vyjímek. :) Měj se krásně a dobrou noc. :-*
    petralife.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  4. =) origami kytičky musí být krásné, nemáš tu na blogu někde nějaké, cos vyráběla? Hrozně by mě zajímalo, jak se to dělá, nebo jaké vyrábíš =) Jinak já s Plzní moc dobré vzpomínky bohužel kvůli dotyčnému (jak jinak =D) nemám, ale s těmi vysokými lidmi máš pravdu - ten „dotyčný“ byl basketbalista =D a já se svými 181 cm si bohužel musím hledat jenom nějaké baskeťáky =) A káva? Na té jsem závislá, hádej co teď piju a hádej, co je na záhlaví mého blogu =D takže do Plzně možná ještě někdy zavítám... =)

    OdpovědětVymazat

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe