Stěží zadržuji slzy. Přeci se před ním nerozbrečím! Tak
hluboko jsem ještě neklesla. Nebo snad ano?
„Chtěl bych, abychom zůstali přáteli.“ Pronese tiše svojí prosbu. Cítím jeho
pohled na své tváři a bráním slzám, vykulit se ven.
„Jsi v pořádku?“ Optá se starostlivě. Zaryji si nehty tvrdě do dlaní. Tak
takové to je? Takové je ztratit někoho koho mám opravdu ráda? Proč to tak bolí?
Posbírám zbytky svých sil, abych ze sebe dostala odpověď. „Promiň. Já… Nemůžu.
Možná časem, ale ne teď.“
Rozchody, ať již partnerské či přátelské patří mezi
nejsložitější situace v lidském životě. Při rozchodu ztrácíme člověka, na
kterém nám záleží a to, co si budeme nalhávat, vždy bolí.
Mnoho z nás po rozchodu trpí. Najednou nám přijde svět méně zářivý, smutný a bez jiskry. A neměl by snad? Vždyť náš život je chudší.
Mnoho z nás po rozchodu trpí. Najednou nám přijde svět méně zářivý, smutný a bez jiskry. A neměl by snad? Vždyť náš život je chudší.
Poté přijde fáze výčitek.
Proč jsem ho potkala? Proč se to stalo? Proč zase já! Nesnáším tě!
Proč jsem ho potkala? Proč se to stalo? Proč zase já! Nesnáším tě!
(Jak já jí miluji!)
Proč odpustit člověku, který vám ublížil?
Dlouhou dobu jsem nerozuměla tomu, proč bych lidem, kteří mi ublížili, měla odpouštět. Chovali se ke mně přeci ošklivě. A mně trvalo dlouho, než jsem se z toho dostala. A dostala jsem se z toho vůbec?Odpověď zní: NEDOSTALA!
Pokud jste člověku, který vám ublížil, neodpustili, potáhne se s vámi vaše nenávist a zášť jako kotva. Bude vás neustále stahovat ke dnu a bránit vám v rozletu. A opravdu je jedno, jak moc se budete chtít od všeho odprosit. Nepůjde to!
Odpuste! Urychlete hojení vašeho srdce.
Pro jedno kvítí slunko nesvítí!
Jak se odpoutat
Než začnete se samotnou léčbou duše a odpuštěním, je třeba se odpoutat. Nejnáročnější etapa odpoutání je, pokud se s daným člověkem vídáte denně. Neustále si tak připomínáte, co se mezi vámi stalo. Vzpomínáte na pěkné i špatné chvíle a zjišťujete, že ty pěkné překvapivě bolí mnohem víc. Aneb peklo v přímém přenosu! (Sama jsem si tím prošla)A teď co s tím?
Mnoho z nás se po rozchodových dnů strávených v posteli děsí. Ale víte co? Rozhodně je nevypouštějte! Viděli jste ten díl v Gilmorkách? Jak Dean řekne Rory, že jí miluje a ona uteče? A pak Lorelay řekne, že se rozešli? A Lor jí přemlouvá, aby se válela zatímco Rory se vrhne po hlavě do práce? A kdo měl nakonec pravdu? No přece Lor! A celý díl končí tím, že se jde Rory válet k filmům se zmrzlinou.
Dopřejte si pár válecích dnů. Rozhodně však nezůstávejte, ležet moc dlouho. Je potřeba se rychle zvednou a vzpamatovat se!
Najdete si nové koníčky. Každý máme něco, co chceme zkusit a neustále se vymlouváme na nedostatek času. A teď ten čas máte! Žádná rande, žádné kino…Je tu prostor pro sport, výuku jazyků, malování, tanec….
A na závěr vám doporučuji dělat něco, co váš ex opravdu nesnáší. Je to taková dětinská podlost, kterou ulevíte své duši, ale nikomu s ní neublížíte. Ba právě naopak, vzdálíte se mu.
Léčím svou duši = Zašívám své srdce
Chce to čas. Kolikrát jen jsem tu větu za svůj život slyšela? A kolikrát jsem jí lidem chtěla omlátit o hlavu?Problém je, že jsem sice trpělivá, ale jen na něco (přesněji na to, na co se mi chce). A co se týká vztahů? Tam jsem trpělivost vždy postrádala. Jsem hr a pak si nabiji d…. ;)
Nebuďte jako já. Buďte trpěliví! Věnujte se sami sobě. Seznamujte se s novými lidmi a dopřávejte si, že můžete vše. Užívejte si svobody („Tak s tímhle klukem flirtovat musím!“), prázdné postele (Konečně se můžu rozvalit!), volných víkendů. Rozjímejte!
A pak jednoho dne se setkáte s vaším ex a ta bolest, už vlastně nebude bolest. Bude to jen takové píchnutí u srdce, takové to „s tím člověkem jsem byla“. Stále si však budete pamatovat, co vám udělal a budete mu vše vyčítat.
Odpouštím ti!
Přijde chvíle, kdy budete chtít začít nový vztah. Najednou se vám někdo připlete do cesty a vy si budete říkat, že se snad stal zázrak. Než však začnete hýkat radostí a dáte motýlům ve svém nitru volno, odpusťte člověku co vám ublížil (vztahuje se i na skupinu lidí, tam je ovšem lepší postupovat popořadě).Nikdy nevstupujte do vztahu se záští a s neurovnanou minulostí, neboť tak ovlivňujete svůj budoucí vztah (Nehledě na to, že pak velmi lehce ublížíte někomu jinému vy.). Nikdy své vztahy nesrovnávejte! Každý partner je jiný, protože i my jsme jiní. Každý z nás je výjimečný.
Odpusťte! Je jedno jakým způsobem to uděláte. Někdo to dělá v mysli.
Já mám svůj osobní rituál. Otevřu okno, aby vše špatné odešlo, a zapálím svíčku. Připravím si nějakou věc, spojenou s danou osobou a poté si vybavuji vzpomínku. Zavřu oči a nahlas vyřknu ona kouzelná slova: „Odpouštím ti!“
Ano, celé to vypadá jako šarlatánství! Nejsem žádná
čarodějnice, ani psycholog ani kdo ví co. Píši o tom, co pomohlo mně v mém
osobním rozletu. Nemusíte se mnou souhlasit.
Dříve jsem s odpouštěním nesouhlasila. Měla jsem dojem, že jde o slabost. Ale víte co? Je to přesně naopak. Jen silný a vyrovnaný člověk dokáže odpustit druhým jejich chyby a jít dál, protože ví, že na něj v životě čeká něco většího a lepšího. Něco, co ho učiní šťastným.
Dříve jsem s odpouštěním nesouhlasila. Měla jsem dojem, že jde o slabost. Ale víte co? Je to přesně naopak. Jen silný a vyrovnaný člověk dokáže odpustit druhým jejich chyby a jít dál, protože ví, že na něj v životě čeká něco většího a lepšího. Něco, co ho učiní šťastným.